Deštiví kapři

Podzim je v plném proudu, krajina hraje barvami a mě čeká dvoudenní výprava na jezero Dělouš. Sparinga mi bude dělat kamarád Dan, se kterým jsem zde před několika lety již rybařil, ale tenkrát jsem odjel bez ryby. Tak doufám, že si užijeme nejen pohodu u vody, ale že si napravím reputaci. Vzhledem k předpovědi, která slibovala déšť a teplotu kolem 10 stupňů, to vypadá spíš na bojové podmínky.

Rychle se přemisťujeme na místo a stavíme tábor, který nám bude na dvě noci domovem. Vše zatím probíhá bez komplikací a kupodivu i bez dešťových kapek. Po rychlém zmapovaní dna a určení taktiky letí pruty konečně do vody. Jako nástrahu mám boilies Smoked squid v dipu s pop up Pepř, který prezentuji na návazci Ronnie rig. Montáž pokládám do hloubky 12 m a kolem rozhazuji pár hrstí boilies stejné příchutě. Na zbylé dva pruty volím Ronnie rig s pop up Banán a Ananas, které ještě zatraktivňuji esencí. Popky prezentuji v krmném místě z halibut pelet a řepky. Vše je na svém místě a dle předpovědi začíná pršet….

Ukrytí před deštěm v brolíčku si užíváme pohody u vody a carp talk je v plném proudu. Čas ubíhá, déšť sílí a my už z lehátek čekáme na první kontakt s rybou. Před půlnocí dostávám nenápadný záběr na vyvezený prut a v podběráku končí 15kg šupináč. Říkáme si „slibný to začátek“ a vracíme se do vyhřátých spacáků.

KP21.jpg

KP22.jpg

Dan má v ranních hodinách záběr, ale ryba mu po krátkém souboji padá. Kapky stále intenzivněji bubnují na bivak a sílící vítr testuje jeho ukotvení. Při rozednění nás budí hučení vichru, který se opírá do bivaku a snaží se nás připravit o střechu nad hlavou. Pro jistotu bivak přidržujeme a modlíme se, ať to ustojí. Bohužel v tu chvíli se z bivaku stává létající drak, končí někde v dáli a my tam chvíli sedíme jak děti bez domova. Dlouho nečekám a jdu bivak hledat. Dan se mezitím snaží co nejvíc věcí nacpat do brolly. Bivak nacházím tak potrhaný, že se už nedá postavit. Počasí se nad námi stále nechce slitovat a tak jako trosečníci držíme brolly, abychom zachránili poslední suché oblečení. Rozmýšlíme se, zda naši výpravu neukončit, když v tom dostavám záběr na plovku. Po krátkém souboji dávám na podložku krásného řádkáče, který nám vlévá optimismus do žil. Jak zpívá Michal David, Pár přátel stačí mít, beru telefon a sháním bivak.

Díky ochotě Venci a Martina, mám vyřešený jak bivak, tak i odvoz. Stačí už jen najít doklady a klíče od bytu a jít počkat na taxi ke správci. Při přehrabovaní věcí v brolly se ozývá příposlech a tak na nic nečekám a letím zdolávat. Za stálého větru a deště pokládám na podložku menšího lysce, který nás utvrdil v tom, že naše výprava rozhodně musí pokračovat. Při focení na molu už mi volá Martin a já kapra rychle pouštím a celý zmrzlý se brodím blátem ke správci. Vyzvednutí nového bivaku, zastávka doma s převléknutím do suchého oblečení a hurá zpět za rybami.

Dan je bez kontaktu s rybou a počasí se ne a ne umoudřit. Dohodli jsme se tedy, že počkáme, než přestane pršet a Dan se zatím půjde ohřát do auta. Po chvíli meteo radar hlásí, že snad bude chvíli od deště klid a tak rychle stavíme bivak. Každé oko bivaku dostává kolík, ať máme jistotu, že se nebude pouštění draka opakovat a jdeme se konečně zase na 100 % věnovat rybám. Krmení nachystané, nástrahy namočené v esenci a můžeme servírovat. Už při vyvážení prutů a dokrmení jsme si všimli výskoků kapra a tak věříme, že najdou naše nástrahy.

Chvíli klidu vyplňujeme přípravou jídla a rekapitulací zážitků z dnešního rána. Sotva začne voda na vařiči vřít, ozývá se prut s Banánem. Krátká přetahovaná a už pózuji s krásným lyscem. Kapr si zase plave a my se konečně dostáváme k jídlu. Dan se rozhodne jít převléknout do suchého a jen co zmizí v bivaku, dostává brutální jízdu. Parádní souboj končí mohutným šupináčem. Váha ukazuje 18 kg, prostě bomba!! Fotečka na památku a gratulace parťákovi. Dan má zase záběr a je z toho další snímek. Kapři jsou tu! Dan má další rybu na podložce, a když jdu pro foťák, dostávám záběr i já. Kapr si bere metry vlasce a tak sedám do člunu a vyrážím za ním. Po chvilce se ukáže na hladině velký šupináč. Tím ale souboj nekončí, kapr mě tahá sem a tam a pouští bubliny do sloupce. Po dobrých 20 minutám podebírám 18kg šupináče a s nadšením se vracím na břeh za Danem. Na památku si tak můžeme zvěčnit úžasný double. Ochotný rybář z vedlejšího místa nám dělá pár fotografií a gratuluje nám k úlovkům. Ještě vstřebáváme zážitky a Danův signalizátor opět volá do akce. Sleduji ho, jak zápasí na molu s kaprem a v tom se rozjíždí prut i mě. Je to naprosto šílené a další double pro nás - tentokrát šupináč a lysec. Opět otravuji souseda, zda by nás nezvěčnil. Samozřejmě souhlasí, i když hned hlásí, ať ho v noci kvůli focení nebudíme.

Kapří aktivita opadla a my si po náročném dni jdeme konečně užít lehátek. Před půlnocí se Danovi daří menší kapřík, mé pruty však mlčí. V klidu si tak užívám pohodlí spacáku. Najednou můj parťák volá, že potřebuje pomoct. Jen vylezu, vidím, jak tam stojí jako kovboj, v každé ruce prut s řinčící brzdou. Běžím mu na pomoc a zdoláváme společně. Dan navádí do podběráku šupináče a hlásí, že má DVACKU. Předávám mu druhý prut a v podběráku končí neskutečný dlouhán. Váha ukazuje 19,5 kg a 21 Kg - neskutečný úspěch. V euforii dokumentujeme tuto úžasnou chvíli a plní emocí nemůžeme ani usnout.

KP23.jpg

KP24.jpg

Kolem šesté podebírám menšího kapříka, kterého pak pouštím rovnou z podběráku, montáž vracím na místo a hurá zpět do spacáku. Venku se vyčasilo a tak čekáme, co to udělá s kapřím apetitem. Aktivita na hladině je ale nulová. Naposledy převážím montáže a na jednom prutu zkouším pop up Citrux. Usadím se spokojeně v židličce, pozoruji vodní hladinu, chystám si snídani a přehrávám zážitky z téhle výpravy. V tom nenápadně pípne prut s Citruxem a jen na něj upřu zrak, cívka se neskutečně roztáčí. Wau, 20 minut ve vodě a hned akce. Kapr nedává nic zadarmo a začíná mít převahu. Skáču do člunu a začíná boj na probouzejícím se jezeře. Po náročném klání, kdy chvílemi nebylo jasné kdo, koho tahá, jsem šťastnější nakonec já a připisuji si dalšího krasavce. Spokojeně se vracím k hrnku s kávou a pozoruji okolí.

KP25.jpg

Z idylky u vody mě vyruší pípnutí hlásiče. Jízda však nepřichází. Upřeně hledím na stojan a všimnu si, jak se nepatrně přihne špička, jako bych chytal na fídr. Beru prut do ruky a cítím, že vlasec někde drhne.  Po rychlém manévru se mi daří vlasec uvolnit a na druhé straně hned cítím těžkého protivníka. Celkem ochotně se nechá přitáhnout k molu, kde však začíná pořádné rodeo. Několikrát jsem ho dokázal dotáhnout k podběráku, ale vždy si rozmyslel, že se nevzdá a zmizel opět v hloubce. Srdce mi buší, když ho navádím konečně do podběráku. GET IN! 21 kilo! Sladká tečka na závěr, která podtrhla tuhle nezapomenutelnou výpravu. Zbývá už jen všechno zabalit a vydat se k domovu.

KP26.jpg

Děkuji Danovi za super zážitky a mojí rodině, která mě v mé posedlosti podporuje.

Přeji Vám hodně úspěchů a zase někdy na počtenou.

Za SP team Kája Pilař